Řešení pro rakovinu se nalézá v rakovinných kmenových buňkách

Podrobnosti

Zveřejněno 2. 12. 2011 23:19

Jsou to právě kmenové buňky, které řídí růst a šíření rakoviny. Abyste dokázali léčit rakovinu, musíte dokázat proměnit rakovinné kmenové buňky zpátky na normální. To může být provedeno jen tehdy, když se v těle vytvoří vhodné vnitřní prostředí. Takové prostředí musí postihovat jak fyzické, tak i mentální / emoční faktory. Jestliže jsou do těla vpraveny chemikálie a toxiny, rakovinné kmenové buňky vyvolají ještě rychlejší tvorbu nádorů. Jenom takové prostředí, které je zdrojem zdraví, může podporovat přeměnu rakovinných kmenových buněk zpátky na normální zdravé buňky.

Řešení pro rakovinu tedy můžeme nalézt jen v samotných rakovinných kmenových buňkách. Ty jsou základem, na kterém se tvoří všechny další rakovinné buňky, které pak dávají malignímu nádoru jeho velikost. Většina těchto okolních buněk je nazývána ne-kmenové rakovinné buňky. Rakovina má svou analogii ve včelím úlu. V něm je za růst včelího společenství odpovědná královna. Pokud byste usmrtili všechny včely, avšak ponechali královnu, ta by nakladla o to víc vajíček, takže by se vylíhlo mnoho včel. Královna představuje rakovinnou kmenovou buňku a ostatní včely v úlu jsou ne-kmenové rakovinné buňky. Nikdy nebudete mít vládu nad úlem, pokud neovládnete samotnou královnu. A stejné to je i s rakovinou. Dokud nepřimějete rakovinné kmenové buňky, aby se proměnily zpět na normální buňky, pak je úplně jedno kolik chemoterapie nebo ozařování absolvujete, jakého zmenšení nádoru dosáhnete - rakovina se vrátí a bude ještě agresivnější.

Co způsobuje, že se normální buňky mění na rakovinné? Příčinou bývá negativní změna ve vnitřním prostředí kolem buňky. Jakmile zamoření chemikáliemi nebo toxiny dosáhne svého vrcholu, spustí se v buňkách obranný mechanismus pro přežití. Demonstruje to tzv. homotoxikologický model nemoci: rakovina se tvoří tehdy, když toxicita naroste do takového bodu, že se rozlévá z krve mezi buňky, dostává se dovnitř až k buněčnému jádru, kde je tvořeno DNA a genetický materiál. Jakmile toxiny vstoupí do jádra, buňka už má jen jeden konečný pokus pro přežití: mění se na rakovinnou kmenovou buňku, aby se tak pokusila adaptovat na toxické prostředí.

Chemoterapie nezabíjí rakovinné kmenové buňky; daří se jí pouze ničit okolní buňky v nádoru, které nejsou kmenové. Vaše normální buňky mají vlastní vrozenou moudrost a dokáží se transformovat na rakovinné kmenové buňky, aby se tak adaptovaly na okolní toxické prostředí. Když pak navíc ještě podstupujete chemoterapii, vyvolá to ještě vyšší produkci rakovinových buněk, aby bylo zabezpečeno další přežití v ještě toxičtějším prostředí. Jedinou logickou odpovědí na léčbu rakoviny by mělo být snižování toxické zátěže a přirozené posilování funkcí všech tělesných systémů, žláz i orgánů.

Na rakovinné buňky by nemělo být pohlíženo jako na cizáckého útočníka, kterého je potřeba zničit. Jsou to buňky vašeho těla, které se adaptovaly na nové podmínky, aby mohly přežít. Aby bylo možné jim dát příležitost změnit se zpět na normální buňky, vyžaduje to změnu ve vnitřním prostředí vašeho těla. Rakovinné buňky se množí rychle při vysokém výskytu toxinů, nedostatku kyslíku, vyšší konzumaci cukru nebo při kyselém prostředí. K tomu navíc přispívají i některá mentální / emoční traumata nebo šoky. Rakovinné buňky nebudou mít žádný důvod k rychlé reprodukci a šíření, pokud bude jejich okolní prostředí změněno. Pokud dosáhnete takové změny ve svém těle, může to přispět k proměně rakovinných kmenových buněk zpět na normální buňky. A to je první krok, kterým by měla začínat léčba rakoviny. Jakékoliv alternativní způsoby léčby musí být postaveny na této základní premise, aby mohly být účinné.